Zrno je pokladnice latentní energie v podobě proteinů, tuků, sacharidů, vitaminů a minerálů. Jakmile je namočíme do vody, začnou se s ním dít pozoruhodné věci
Zrno je pokladnice latentní energie v podobě proteinů, tuků, sacharidů, vitaminů a minerálů. Jakmile je namočíme do vody, začnou se s ním dít pozoruhodné věci.
Dosud dřímající enzymy se stanou aktivními a začnou rozkládat uložený škrob na jednoduché cukry jako je glukoza a fruktoza, štěpí proteiny s dlouhými řetězci na volné aminokyseliny a mění nasycené tuky na volné mastné kyseliny.
Aktivita enzymů v rostlinách není nikdy tak intenzivní jako v raném stádiu klíčení. Hladiny proteinů s klíčením také rostou, klíčením se uvolnují I minerály jako jsou vápník, zinek a železo z hrachu a fazolí.
Rovněž obsah vitaminů se v klíčících semenech neuvěřitelně zvyšuje. Například obsah vitaminu B2 v ovsu se začátkem klíčení zvyšuje téměř o 1300 % a než vyrostou první malé lístky dokonce o 2000%. Obsah vitaminu C naroste v sojových bobech během pěti dnů klíčení pětkrát. Pouhá jedna lžíce zaručí tělu poloviční nutnou dávku vitaminu C na den. V naklíčené pšenici obsah vitaminů vzrůstá šestkrát.
Proti semenům, z kterých vzešly, mají výhonky mnohem větší nutriční účinnost neboli nutriční hodnotu. V jednotce hmotnosti poskytují více živin jež jakékoli známé potraviny.
Pískavice( řecké seno) 4 -6 hodin, 1 šálek, 2-3 šálky
Pohanka - 4 - 6 hodin, 1 šálek, 2-3 šálky
Pšenice 10 -12 hodin, 1 šálek, 2 1/2 šálku
Ředkvička 4 - 6 hodin, 1 lžíce, 1 šálek
Řeřicha 4 - 6 hodin, 1 lžíce, 1 1/5 šálku
Sezam dtto
Slunečnice - 6 - 8 hodin, 1 šálek, 1 1/2 šálku
Vojtěška - 4 - 6 hodin, 3 lžíce , 3 šálky
Žito - 8 -10 hodin, 1 šálek, 2 1/2 šálku
Fermentované potraviny (obiloviny a štávy, ořechové a semenné sýry, tempeh..) jsou vlastně “předtrávené”, a proto jejich zpracování vyžaduje od trávicího ústrojí menší úsilí.
Fermentované potraviny (obiloviny a štávy, ořechové a semenné sýry, tempeh..) jsou vlastně “předtrávené”, a proto jejich zpracování vyžaduje od trávicího ústrojí menší úsilí.
Mléčná kyselina v nich obsažená podporuje vznik prospěšných střevních bakterií (Acidophilus), které ničí své škodlivější příbuzné (Escherichia coli) a zlepšuje trávení a asimilaci.
Denní jídelníček může s úspěchem obsahovat až 50-75% přirozeně fermentovaných syrových potravin.
U nás je nejběžnější forma fermentace kvašení. Kromě zelí můžeme kvasit bílou ředkev, mrkev, jablka - vlastně cokoli.
Makrobiotici znají I termín “krátkodobé pickels” to je například ředkev daikon nastrouhaná a zalitá sojovou omáčkou a podávaná jako příloha například k rybě.
Metoda zůstává staletí stejná - jemně nakrouháme zelí či jinou zeleninu, přidáme kmín či nepřidáme, posolíme či zalijeme sojovou omáčkou nebo tamari, zatížíme a necháme na teplém místě tak dlouho, dokud se kyselina mléčná neuvolní.
Tělo potřebuje cukr, ale ne třtinový, kukuřičný nebo z cukrové řepy. Potřebuje přírodní cukr a jenom ten může plně využít - cukr obsažený v zelenině, ovocných plodech a medu.
Tělo potřebuje cukr, ale ne třtinový, kukuřičný nebo z cukrové řepy. Potřebuje přírodní cukr a jenom ten může plně využít - cukr obsažený v zelenině, ovocných plodech a medu.
Vitaminy, minerály v živém, nikoli teplem zpracovaném medu, jsou přesně to, co potřebujeme.
Fruktoza je sladší než řepný cukr a stejné sladkosti pokrmů dosáhneme s polovinou kalorií.
Pro lidské tělo jsou užitečné jen cukry přírodní, které jsou obsaženy v syrovém ovoci a přirozeném medu, v datlích, fících, rozinkách.
Syrové štávy mají většinu skvělých účinků celých syrových potravin, přičemž jen minimálně zatěžují trávicí systém. Koncentrované vitaminy, minerály, stopové prvky, enzymy, cukry a proteiny v nich obsažené se absorbují do krevního řečiště téměř v okamžiku, kdy se dostanou do žaludku a tenkého střeva.
Syrové štávy mají většinu skvělých účinků celých syrových potravin, přičemž jen minimálně zatěžují trávicí systém. Koncentrované vitaminy, minerály, stopové prvky, enzymy, cukry a proteiny v nich obsažené se absorbují do krevního řečiště téměř v okamžiku, kdy se dostanou do žaludku a tenkého střeva.
O mrkvové štávě se říká, že se jí nelze předávkovat a existují kliniky, které doporučují až několikatýdenní diety, které mrkvovou štávou nahrazují vodu a to v objemu v objemu až 2 litrů denně. Karoten se pro svou zlatavou barvu extrahuje do “samoopalujících” pilulek, tato naoranžovělá barva pleti po větším objemu pití štávy není ze zdravotního hlediska na škodu. V kombinaci s okurkou, celerem, petrželí, zelím špenátem - vlastně jakoukoli čerstvou zeleninou - je mrkvová štáva vždy tím chutným spojovacím médiem.
Výborným životabudičem je živá štáva z červené řepy, černé ředkve, brutnáku, rebarbory, kopřiv, pampelišek.
Kombinace s jablky, citrusy, banány, medem, zázvorem či jogurtem - jak známe z “fresh juice” baru jsou nevyčerpatelné. Pamatujem si že zelenina tělo buduje a ovoce ho čistí. Neměly by být tedy míchány, ale ve srovnání s výživovými zvěrstvy kterých se na svých tělech dopouštíme je fresh pomeranč/karotka nutričním balzámem.
