Masarykova univerzita

3PRESBYOPIE

Presbyopie (vetchozrakost) je fyziologický stav, při kterém v průběhu stárnutí dochází k poklesu akomodační šíře. To se děje v důsledku snížení elasticity a plasticity čočky a akceschopnosti ciliárního svalu. Blízký bod se posouvá dále od oka. Presbyopie se začíná projevovat po 40. roce věku, ale může i dříve či později v závislosti na různých faktorech. Hypermetropové využívají akomodaci již pro korekci své vady do dálky, pro korekci do blízka je jejich akomodační šíře menší, a tudíž presbyopické potíže začínají dříve. Naproti tomu u pacienta s myopií se presbyopie objeví později nebo vůbec.

Akomodační šíře s věkem plynule klesá, a to o 0,3 D za rok. V předškolním věku dosahuje hodnoty až 14 D, což odpovídá blízkému bodu vzdálenému od oka 7 cm. Ve 45 letech je akomodační šíře asi 4 D a blízký bod je vzdálený 0,25 m. V šedesáti letech klesá akomodační šíře až na 1 D, kdy blízký bod je ve vzdálenosti 1 m. Pokles akomodační šíře v závislosti na věku vyjadřuje Dondersova akomodační křivka (obr. 7). [6]

Obr. : Dondersova křivka [6]

Příznaky presbyopie bývají zvětšování čtecí vzdálenosti (pacienti si stěžují na krátké ruce), neostré vidění do blízka, špatné vidění za nízkého osvětlení, zhoršení obtíží v průběhu dne, dále astenopické potíže, jako jsou únava očí, bolest hlavy a bolest očí. Abychom předešli astenopickým obtížím, musí zůstat 1/3 akomodační šíře nevyužita jako akomodační rezerva. Zvýšené akomodační úsilí může vést ke spazmu akomodace a pseudomyopii. Následkem excesivní konvergence může dojít k přechodné diplopii. [4, 6]