Co je to krevní tlak?

Kolik osob v populaci má hypertenzi?

V dospělé populaci trpí hypertenzí asi třetina obyvatel, z toho dvě třetiny o své chorobě ví a pouze polovina z nich je správně léčena. Téměř třetina pacientů neužívá správně léky.

16. Je hypertenze nebezpečná?

Vysoký krevní tlak souvisí se zvýšeným rizikem onemocnění srdce a cév.

Ve věkové skupině od 40-69 let vede zvýšení systolického TK o 20 mm Hg nebo diastolického TK o 10 mm Hg ke dvojnásobnému zvýšení úmrtí na mozkovou mrtvici nebo na srdeční infarkt.
Hypertenze je nejčastějším chronickým onemocněním.
Důležitost kontroly TK ukazují výsledky klinických studií. Snížení systolického TK o 12 mm Hg a diastolického TK o 5 mm Hg snižují riziko mozkové mrtvice o 40 % a riziko ischemické choroby srdeční o 17 %. Celkové riziko onemocnění srdce a cév je sníženo o třetinu.

Správná léčba hypertenze vede nejen ke snížení úmrtí na mozkovou mrtvici a ischemickou chorobu srdeční, ale i ke snížení výskytu srdečního selhání, očních komplikací a postižení ledvin.

17. Co je horší, vysoký systolický tlak nebo vysoký diastolický tlak?

Do devadesátých let se lékaři domnívali, že pro prognózu pacienta je důležitější hodnota diastolického krevního tlaku. V této době bylo ale publikováno několik studií, které prokázaly, že systolický krevní tlak je u starších pacientů lepším předpovědním faktorem pro riziko komplikací než diastolický krevní tlak, tato pozorování byla potvrzena i v roce 2002. Tehdy se ukázalo, že výška systolického krevního tlaku ukazuje lépe na možnost vzniku komplikací a to i nezávisle na věku pacienta.

18. Jak často máme kontrolovat krevní tlak u běžné populace?

U zdravých osob ve věku 2040 let máme kontrolovat TK nejméně jednou ročně, u starších osob alespoň čtyřikrát ročně.

19. Jaké má hypertenze příznaky?

Na hypertenzi je zrádné, že pacient dlouhou dobu nemusí mít žádné potíže. Někdy se v počátku onemocnění objevují bolesti a točení hlavy, pocit únavy, nevýkonnosti, pacient může krvácet z nosu.

20. Jaké má hypertenze komplikace?

Hypertenze se může projevit až svými komplikacemi, jako je mozková mrtvice, srdeční infarkt, srdeční selhání, porucha ledvin nebo porucha zraku. Hypertenze je také významný rizikový faktor pro ischemickou chorobu dolních končetin.

21. Můj soused dostal z vysokého krevního tlaku mozkovou mrtvici, co se mu vlastně stalo?

Mozková mrtvice je závažné onemocnění, které je způsobeno buď ischemií (nedokrevností) mozku nebo mozkovým krvácením. Mozková mrtvice je také nazývána cévní mozková příhoda. Mezi nejzávažnější příznaky mozkové mrtvice patří bezvědomí, křeče, porucha hybnosti končetin nebo porucha funkce hlavových nervů (pokles koutku), nevolnost, zvracení, poruchy zraku nebo řeči. Někdy se příznaky objeví pouze na krátkou dobu a odezní. V tom případě tento stav nazýváme transitorní (přechodnou) ischemickou atakou.

22. Jak se projevuje srdeční selhání způsobené hypertenzí?

Srdeční selhání bylo dříve spolu s mozkovou mrtvicí nejčastější příčinou úmrtí u pacientů s hypertenzí. S mírným zjednodušením lze srdeční selhání definovat jako neschopnost srdce adekvátně zásobit tkáně krví. Projevem srdečního selhání může být dušnost, která se zhoršuje při námaze a v noci, únavnost, kašel, otoky, nechutenství. Správná léčba hypertenze může zabránit vzniku srdečního selhání.

23. Jak by se projevoval srdeční infarkt?

Srdeční infarkt může být významnou komplikací u pacienta hypertonika. Projevuje se tupou svíravou bolestí za hrudní kostí. Tato bolest může vyzařovat do horních končetin, brady, břicha, do zad a může být provázena nevolností, zvracením, zrychleným pulzem. Někdy může být bolest atypická a napodobovat bolesti zad nebo břicha.

V případě tupé svíravé bolesti na hrudi která trvá déle než dvacet minut a nereaguje na nitroglycerin neváhejte a co nejdříve zavolejte Rychlou záchrannou pomoc- telefon 155. Srdeční infarkt je totiž způsoben uzávěrem srdeční tepny a pro další osud pacienta je rozhodující, jak rychle bude tato céva opět zprůchodněna (pomocí nitrožilní infuse nebo pomocí balónkové plastiky).

24. Co je to metabolický syndrom?

Metabolický syndrom je kombinace rizikových faktorů (nadměrný objem pasu, hypertenze, porucha metabolismu lipidů, porucha metabolismu sacharidů- diabetes).

Podle Americké kardiologické společnosti (AHA) je charakterizován kombinací 3 nebo více rizikových faktorů.

Hypertenze je jedním z rizikových faktorů. Pacienti s metabolickým syndromem patří mezi vysoce rizikové pro vznik onemocnění srdce a cév.

25. Jak se krevní tlak měří?

Nejpřesnější měření krevního tlaku je přímé měření pomocí cévky zavedené do tepny. Je jasné, že toto invazivní měření není vhodné pro běžnou kontrolu a proto byly vyvinuty metody nepřímého měření krevního tlaku.

K nepřímému měření krevního tlaku se používá tonometr, který se skládá z manometru a manžety. Tato metoda je založena na kompresi (stlačení) předloketní tepny manžetou a to do té výše, aby pulsové vlny nebyly hmatné ani slyšitelné na tepně v místě za kompresí. Když pak snížíme tlak v manžetě, opět se obnoví průtok krve.
Průtok krve produkuje zvuky (Korotkovy ozvy), které rozdělujeme do pěti fází. Tlak, při kterém nastane fáze I, odpovídá systolickému tlaku krve. S mírným zjednodušením lze uvést, že tlak krve ve fázi V (poslední slyšitelný zvuk) odpovídá diastolickému tlaku krve.
Zvuky hodnotíme pomocí fonendoskopu nebo mikrofonu.

26. A co historie?? Kdo vymyslel měření krevního tlaku?

V roce 1896 Riva Rocci poprvé zavedl metodu nepřímého měření krevního tlaku.
V roce 1905 ruský lékař Korotkov poprvé použil auskultační (poslechovou) metodu k měření krevního tlaku a určil pět fází. Zvuky, které při měření tlaku slyšíme, jsou proto pojmenovány po tomto lékaři- Korotkovovy fenomény.

27.