Zk-03-2016-12, př. 1 Počet stran: 116


)Souhrn 2.1Kraj Vysočina



Yüklə 3,11 Mb.
səhifə2/25
tarix18.12.2016
ölçüsü3,11 Mb.
1   2   3   4   5   6   7   8   9   ...   25

2)Souhrn

2.1Kraj Vysočina


Demografická situace v Kraji Vysočina je velmi obdobná ostatním krajům České republiky. Díky příznivým faktorům je v kraji jedna z nejvyšších nadějí dožití. Základní demografickými trendy bude v příštích letech úbytek celkového počtu obyvatel kraje a zároveň významné zvyšování podílu osob nad 65 let v populaci. Podíl nejstarších obyvatel tak bude v dlouhodobějším horizontu po Zlínském kraji druhý nejvyšší mezi regiony. V důsledku stárnutí populace a zvyšování délky dožití se zvýší poptávka po navazující péči (následná péče, sociální péče). Struktura nemocí a příčin hospitalizací je srovnatelná s průměrem ČR.

2.2Síť poskytovatelů zdravotních služeb v kraji

2.2.1Ambulantní péče


Síť odborných ambulancí je v Kraji Vysočina nedostatečně pokrytá v oborech primární péče – všeobecné praktické lékařství, praktické lékařství pro děti a dorost a zubní lékařství. Chybějící lékaři patří mezi nejpalčivější problémy kraje a v některých oblastech je situace, co se dostupnosti lékařské péče týče, kritická. Vzhledem k alarmující věkové struktuře poskytovatelů lze předpokládat další zhoršování situace. Současná generace lékařů je často v důchodovém věku nebo se k němu blíží a reálně hrozí, že po skončení jejich praxe je nebude mít kdo nahradit. Příčin je několik. Výše uvedené obory nejsou příliš atraktivní pro absolventy lékařských univerzit a problematický je také systém přípravy praktických lékařů. I nadále pokračuje trend odchodu absolventů do zahraničí především z důvodu vyššího výdělku a lze diskutovat o atraktivnosti lokalit v kraji – především menších obvodů pro poskytovatele zdravotní péče. Kraji chybí také specializované psychiatrické ambulance. Poměrně dlouhá čekací doba je v oborech klinická psychologie a také logopedie. Další odborné ambulance jsou v kraji rovnoměrně rozmístěné a poměrně dobře dostupné.

2.2.2Lůžková péče


Síť lůžkové péče je v kraji dostatečná a zajišťuje dostupnost požadovanou vyhláškou. Dojezdové vzdálenosti jsou relativně krátké a zaručují dojezdový čas i v nepříznivých klimatických podmínkách, které na Vysočině mohou nastat. Základním směrem dalšího vývoje lůžkové péče bude zachování základních oborů ve všech nemocnicích, úzká spolupráce všech nemocnic zřizovaných Krajem Vysočina a specializace těchto jednotlivých nemocnic na obory, pro které mají nemocnice nejlepší technické i personální podmínky. V rámci nemocnic Kraje Vysočina bude probíhat i jednotné plánování investic zaručující rovnoměrnou alokaci zdrojů na celé území kraje.

Pokrytí území Kraje Vysočina pracovišti ZZS (zdravotnické záchranné služby) je dostačující a nebude se dále rozšiřovat. V zájmu Kraje Vysočina je udržet vzletovou skupinu zdravotnické záchranné služby/ leteckou výjezdovou skupinu ZZS.

Vznik a provoz specializovaných center je trend moderní medicíny, který bude nadále pokračovat. Záměrem je vytvořit síť krajských specializovaných center pokrývající základní potřeby Kraje Vysočina a vycházející z podmínek jednotlivých nemocnic.

Vzhledem k situaci stavu dostupnosti lékařů i nelékařského personálu v ČR, která není příznivá, je cílem především udržení a motivace stávajícího personálu, a to nejen nemocnic, zvýšení atraktivity těchto povolání včetně vytvoření podmínek pro další vzdělávání a rozvoj kvalifikací. Předpokladem je i efektivní nábor a důsledné využívání dostupných personálních zdrojů v Kraji Vysočina.

Dlouhodobě se daří stabilizovat ekonomickou situaci nemocnic i přes růst nákladů. Názorně to ukazuje vývoj průměrné mzdy která vzrostla v nemocnicích. V období 2003 - 2014 nejvíce vzrostla v Nemocnici Jihlava (o 66%) a nejméně v Nemocnici Pelhřimov (o 42%). Významným faktorem pro kolísání hospodářských výsledků je aktuální znění úhradové vyhlášky a její dopady na příjmy nemocnic.

Cílem je stabilní ziskové běžné provozní hospodaření nemocnic. Dlouhodobým cílem je ekonomická nezávislost na rozpočtu kraje.

V současné době při zachování stávajícího nároku na provoz nemocnic, by obnova přístrojového vybavení trvala v průměru deset let, a to za předpokladu, že by nebylo nutné provést žádné další investice. Z dlouhodobého hlediska je proto nutné vyřešit způsob financování vybavení nemocnic, a to zejména obnovu techniky, která nemůže být financována z prostředků fondů Evropské unie. Pro efektivní využití investičních prostředků je nezbytná úzká spolupráce nemocnic a plánování kapacit pro celý kraj a ne jen z pohledu jednotlivých nemocnic.

Společný lůžkový fond bude nadále využíván jako nástroj k vyšší ekonomické efektivitě při zachování kvality a místní dostupnosti doplňkových oborů v jednotlivých nemocnicích.

Služby zahrnované do komplementu budou preferovaně řešeny celokrajskými projekty, aby se zaručila maximální efektivita využití zdrojů i dostupnost péče v celém kraji.

Rozvoj navazující sociální péče v areálech nemocnic je jedním ze způsobů lepšího využití majetku a zároveň napomůže zlepšení návazností mezi následnou a sociální péčí. Cílem je volné kapacity využít pro sociální služby a posílením spolupráce s poskytovateli sociálních služeb minimalizovat prostor pro sociální hospitalizace. Zájmem Kraje Vysočina je trvale napomáhat a vytvářet podmínky pro efektivnější spolupráci zdravotních a sociálních služeb, a tím také vytvářet systém komplexní zdravotní i sociální péče pro občany kraje.

Podpůrné služby v nemocnicích budou řešeny pro všechny nemocnice obdobně. Současný decentralizovaný systém přípravy jídel v nemocnicích bude zachován a bude docházet k postupné obnově zařízení stravovacích provozů.

Dopravní zdravotní služba/ Zdravotnická dopravní služba není prioritně službou, která by měla být zajišťována poskytovateli lůžkové péče. Současná kapacita i způsob zajištění je vyhovující a nepředpokládá se jeho změna. Pouze v souvislosti s rozvojem spolupráce nemocnic je třeba zvážit způsob dopravy pacientů mezi jednotlivými nemocnicemi v kraji.

Bude ekonomicky posouzena varianta rekonstrukce prádelny v Nemocnici Pelhřimov, varianta centralizace praní pro všechny nemocnice kraje v prádelnách nemocnic Havlíčkův Brod a Pelhřimov a také posouzena možnost komplexního outsourcingu s investicemi přenesenými na dodavatele. Následně bude rozhodnuto o způsobu zajištění praní prádla podle ekonomických kritérií s podmínkou minimálně zachování kvality.

Dlouhodobým cílem Kraje Vysočina je maximalizace využití kapacit všech nemocnic a jejich efektivní spolupráce ve všech oborech zdravotní péče.



Zásady rozvoje nemocnic Kraje Vysočina:

Pro další směřování a přípravu strategií obsahuje tento dokument zásady rozvoje. Nemocnice jsou povinné se při tvorbě vlastních strategií a při jejich realizaci řídit těmito zásadami rozvoje nemocnic, které jsou závazným strategickým zadáním pro jejich další směřování a řízení.

Cílem je vybudovat efektivní síť zdravotnických zařízení zřizovaných krajem, která bude tvořit páteř zdravotní péče v Kraji Vysočina. Nemocnice spolu budou maximálně spolupracovat ku prospěchu pacientů, budou efektivně sdílet materiální i personální zdroje a budou ekonomicky nezávislé na rozpočtu Kraje Vysočina.

Očekávané efekty:

zajištění dostupnosti kvalitní zdravotní péče pro všechny obyvatele Kraje Vysočina

zvýšení kvality zdravotní péče a komfortu pro pacienty

zajištění splnění podmínek stanovených nařízením vlády o místní a časové dostupnosti zdravotních služeb č. 307/2012 Sb.

optimalizace nákladů v nemocnicích a zajištění jejich ekonomické soběstačnosti a nezávislosti na rozpočtu Kraje Vysočina

provázání jednotlivých činností ve všech nemocnicích Kraje Vysočina, zachování struktury navazujících oborů a navazující péče

udržení zaměstnanosti v Kraji



Hlavními zásadami rozvoje nemocnic, které jsou v dokumentu dále detailněji popsány jsou:

  1. Oborová struktura, léčebná oblast

  • Zachování v síti všech 5 nemocnic

  • Zachování akutní péče ve všech nemocnicích

  • Rozvoj jednodenní chirurgie

  • Rozvoj ambulantní péče

  • Specializace na péči, ke které mají nemocnice dobré personální a provozní podmínky

  • Optimalizace využití operačních sálů a nákladné přístrojové techniky

  • Řízení péče a minimalizace vyžádané péče mimo zařízení kraje

  • Rozvoj následné péče

  • Spolupráce zdravotních a sociálních služeb

  1. Ekonomika

  • Finanční nezávislost na rozpočtu kraje a ekonomická efektivnost

  • Metodicky sjednocené účetnictví, controlling a reporting

  • Společné investiční plánování pro všech 5 nemocnic

  1. Systém řízení

  • Poskytovatelé zdravotních služeb zřizovaní krajem řízení jako jeden systém sloužící zájmům občanů

  • Společné jednání se zdravotními pojišťovnami za všechny nemocnice

  • Jednotná politika nákupu a zajišťování materiálu a léků

  • Jednotný systém vyhodnocování zdravotní péče (sledování klinických nákladů a benchmark)

  1. Podpůrné procesy

  • Maximalizace synergií sítě nemocnic včetně komplementu a podpůrných služeb, centralizace činností

  • Jednotná politika nákupu a zajišťování služeb

  • Rozvoj nemocničních lékáren

  1. Personalistika

  • Efektivní využití lidských zdrojů Kraje Vysočina

  • Zavedení časové banky a sdílení kapacit

Pro jejich naplnění bude nezbytná úzká spolupráce a kooperace nemocnic a je ke zvážení přechod na jiný, centralizovaný model řízení nemocnic v Kraji Vysočina. Jen tak bude možné zajistit nastavení optimálního a zároveň efektivního rozložení péče (výkony, které některá nemocnice řeší okrajově, s vysokými náklady a nadprůměrnou délkou hospitalizace centralizovat do jedné z nemocnic, kde budou uplatňovány tzv. úspory z rozsahu, a bude zvyšována kvalita poskytované péče) a také to, že se všech pět nemocnic bude chovat jako jeden systém. Centralizovaný model řízení by umožnil přejít od řízení jednotlivých nemocnic k řízení zdravotních služeb kraje (akutní lůžkové, ošetřovatelské, ale i sociální péče). Je nutné se dívat na jednotlivé nemocnice zejména jako na část celku.

Yüklə 3,11 Mb.

Dostları ilə paylaş:
1   2   3   4   5   6   7   8   9   ...   25




Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©www.azkurs.org 2020
rəhbərliyinə müraciət

    Ana səhifə