Epistemologie hromadných vymírání a biotických krizí



Yüklə 445 b.
tarix14.04.2017
ölçüsü445 b.



Epistemologie hromadných vymírání a biotických krizí

  • Definice HV: Vymizení relativně velkého procentuálního podílu druhů různých taxonomických skupin během krátkého úseku geologického času v globálním měřítku

  • Problémy: měření vymírajících druhů, rychlost („náhlost“) vymírání, problém taxonomie

  • Korelace mezi záznamy velkých událostí a biotickými krizemi (empirická zjištění):

  • 1) eustatické změny mořské hladiny (příčiny: desková tektonika, změny klimatu)

  • 2) černé břidlice (ohřátí mořské vody, anoxie, ochlazení mořské vody)

  • 3) posun v poměrech stabilních izotopů (18O/16O, 13C/12C, 34S/32S, 87Sr/ 86Sr)

  • 4) zvýšené obsahy prvků v horninách (siderofilní, chalkofilní)

  • 5) magnetická polarizace (normální, reverzní)

  • 6) desková tektonika (konfigurace kontinentů a oceánů)

  • 7) vulkanická aktivita (trapy)

  • 8) zalednění (ice-house, green-house)

  • 9) mimozemské impakty

  • . Provázání a vzájemné vztahy většiny událostí.













































































































Biotické korelace HV

  • Z historie planety vyplývá (empirie):

  • ve vývoji nedochází k opakování téže cesty, neexistuje cesta zpět (viz evoluce)

  • životnost druhů je omezená

  • druhy s malými populacemi vymírají velmi snadno

  • velmi rozšířené a individuálně početné druhy není snadné vyhubit. Likvidující faktor musí působit v celém areálu

  • taxony s jedinci velkých rozměrů těla jsou citlivější k nárazům vyvolávajícím HV (menší reprodukční rychlosti, většinou vyšší stupeň specializace)

  • citlivější na HV jsou organizmy tropické (žijí u tropické zdi)

  • je-li správný argument, že HV je proces na úrovni druhů, potom celá řada druhových znaků ovlivňuje citlivost k HV („bad luck“ : „bad genes“)

  • druh se stává citlivým k vymírání v důsledku tzv. prvního úderu (náhlá změna snižující výrazně počet jedinců)

  • - vymírání zvyšují zátěže, s nimiž nemá druh běžnou zkušenost (normální stresy svého prostředí zvládá)

  • - vymírání postihuje spíše skupiny specializované, než skupiny univerzalistů

  • - v posledních 3,5 (?) Ga nedošlo na planetě nikdy k totální eliminaci života



„Klasifikace“ vymírání (Raup 1994)

  • A) podle intenzity a rychlosti:

  • - pozaďové (fonové) (+- konstantní rychlost, běžné

  • zemské faktory a jejich kombinace)

  • - HV (nepříznivá kombinace silných zemských

  • faktorů, mimozemské faktory – impakty)

  • B) podle způsobu vymírání:

  • - „pěšák v poli“

  • - „ poctivá hra“ (přírodní výběr – darwinismus)

  • - „záludné vymírání“ (selekce eliminuje

  • některé nevybavené skupiny, nepůsobí však

  • konstruktivně a dlouhodobě)



















HV = vymizení relativně velkého procentního podílu druhů různých taxonomických skupin během krátkého úseku geologického času v globálním měřítku

  • HV = vymizení relativně velkého procentního podílu druhů různých taxonomických skupin během krátkého úseku geologického času v globálním měřítku

  • při HV nejde většinou o jednotlivou a náhlou událost, spíše se většinou rozprostírá na ekologicky dlouhé časové škále ( 10. 000 –100. 000 let, většinou řada vln v rozmezí 1- 2 Ma

  • HV jsou spouštěna různou kombinací environmentálních výkyvů, určitá úroveň změny pak vede ke kolapsu zemského ekosystému.

  • HV říkají hodně o původu globálních ekosystémů a úrovni jejich nestability. Ukazují konečnou rezistenci vůči celkovému kolapsu (obrovská variabilita života a prostředí)














Yüklə 445 b.

Dostları ilə paylaş:




Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©www.azkurs.org 2020
rəhbərliyinə müraciət

    Ana səhifə