PŘÍbalová informace přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat

PŘÍBALOVÁ INFORMACE
Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat.

• 
  Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.
  
• 
  Máte-li případně další otázky, zeptejte se, prosím, svého lékaře nebo lékárníka.
  
• 
  Tento přípravek byl předepsán Vám, a proto jej nedávejte žádné další osobě. Mohl by jí ublížit, a to i tehdy, má-li stejné příznaky jako Vy.
  

V příbalové informaci naleznete:

1. Co je Dobutamin Admeda 250 a k čemu se používá

2. Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete Dobutamin Admeda užívat

3. Jak se Dobutamin Admeda 250 užívá

4. Možné nežádoucí účinky

5 Uchovávání přípravku Dobutamin Admeda 250

6. Další informace
Dobutamin Admeda 250

Infuzní roztok

- Léčivou látkou je dobutamini hydrochloridum 280 mg (odpovídá 250 mg dobutaminu) v jedné ampuli s 50 ml roztoku pro infuzi

• 
  Pomocné látky jsou monohydrát cystein-hydrochloridu, chlorid sodný, monohydrát kyseliny citronové, roztok hydroxidu sodného 1 mol/l, roztok kyseliny chlorovodíkové 1mol/l, voda na injekci.
  

Držitel rozhodnutí o registraci

Admeda Arzneimittel GmbH

Trift 4

23863 Nienwohld, Německo

www.admeda.de
Výrobce

Haupt Pharma Wulfing GmbH

Bethelner Landstr.18

31028 Gronau, Německo

1. CO JE DOBUTAMIN ADMEDA 250 A K ČEMU SE POUŽÍVÁ
Přípravek se užívá při srdečním selhání s nízkým srdečním výdejem při infarktu myokardu, chirurgických srdečních zákrocích, kardiomyopatii, septickém a kardiogenním šoku, vyžadujícím pozitivně inotropní léčbu.
Dobutamin je syntetický sympatomimetický amin strukturou příbuzný dopaminu a isoproterenolu. Přímý pozitivně inotropní účinek se vysvětluje agonistickým účinkem na srdeční beta₁ i na alfa₁ receptory. Prostřednictvím periferní vasodilatace působí také nepřímo chronotropně.

Účinky dobutaminu:

 vzestup srdeční kontraktility se zvýšením tepového objemu a srdečního výdeje

 agonistický účinek na periferní beta₂-receptory a v menší míře i na alfa₂-receptory z toho vyplývají pozitivně chronotropní účinky na periferní cévy, které jsou však méně významné než u jiných katecholaminů

 hemodynamické účinky závisí na dávce: srdeční výdej vzrůstá hlavně jako důsledek vzestupu tepového objemu, zrychlení srdeční frekvence nastává zvláště při vyšších dávkách plnicí tlak v levé komoře a systémový cévní odpor klesají a při vysokých dávkách klesá i cévní odpor v plicích

 zkrácení zotavné doby sinusového uzlu a doby síňokomorového vedení

 přechodné snížení agregace krevních destiček

 zvýšení potřeby kyslíku v myokardu tento účinek je většinou kompenzován vzestupem srdečního objemu a následným zlepšením průtoku v koronárních tepnách, takže nastává příznivější kyslíková rovnováha než po podání jiných pozitivně inotropních látek

 neovlivňuje dopaminové receptory a (na rozdíl např. od dopaminu) neovlivňuje uvolňování endogenního noradrenalinu

 nemá přímý dopaminergní účinek na renální perfúzi

 může vyvolávat arytmie.

Při srdečním selhání a současné akutní či chronické ischémii myokardu je nutno přizpůsobit dávky dobutaminu tak, aby nenastával výraznější vzestup srdeční frekvence nebo krevního tlaku, protože jinak by se mohla (zvláště při relativně dobré funkci komor) ischémie zhoršit.

Při nepřerušeném podávání delším než 72 hodin mohou být pozorovány známky tolerance, pravděpodobně v důsledku snížení aktivační kapacity adenylcyklátového systému.
Účinek nastupuje asi za 1-2 minuty po zahájení infúze, zatímco rovnovážných hladin v plazmě se při kontinuální infúzi dosahuje až po 10-12 minutách. Hladiny (steady-state) v plazmě stoupají lineárně jako funkce dávky a rychlosti infúze. Poločas je 2-3 minuty. Distribuční objem je 0,2 l/kg tělesné hmotnosti. Plazmatická clearance je nezávislá na srdečním výdeji a je 2,4 l/min/m². Dobutamin je metabolizován převážně v tkáních a játrech. Vznikají hlavně konjugované glukuronidy a farmakologicky inaktivní 3-0-metyldobutamin. Vylučování probíhá močí a žlučí. Více než 2/3 dávky se vyloučí močí jako glukuronidy a 3-0-metyldobutamin.

2. ČEMU MUSÍTE VĚNOVAT POZORNOST, NEŽ ZAČNETE DOBUTAMIN ADMEDA 250 UŽÍVAT
Neužívejte Dobutamin Admeda 250:

- jestliže jste přecitlivělý(á) na léčivou látku nebo na kteroukoliv další složku přípravku.

- jestliže trpíte těžkou hypovolemií, dále při mechanické překážce plnění nebo vyprazdňování komor, jako při tamponádě perikardu, konstriktivní perikarditidě, hypertrofické obstrukční kardiomyopatii, idiopatické hypertrofické subaortální stenóze a těžké aortální stenóze nebo při současném podávání inhibitorů MAO.
Zvláštní opatrnosti při použití Dobutaminu Admeda 250 je zapotřebí:

Před začátkem léčby dobutaminem musí být nejprve upravena hypovolémie.

Při podávání dobutaminu je nutno pečlivě monitorovat srdeční frekvenci, krevní tlak, diurézu a rychlost infúze. Kde to je možné, má být průběžně sledován i minutový objem, centrální žilní tlak a plicní kapilární zaklíněný tlak.

Dojde-li v průběhu podávání dobutaminu k výraznějšímu zrychlení srdeční frekvence, vzestupu krevního tlaku nebo k arytmii, má být dávka dobutaminu snížena nebo přerušeno podávání přípravku.

Použití dobutaminu u pacientů s ischemickou chorobou srdeční, podobně jako při použití všech pozitivně inotropních látek, musí být zváženo od případu k případu. U pacientů s těžkými chorobami srdce se může objevit zhoršení klinických příznaků, zvláště je-li léčba dobutaminem provázena podstatným zvýšením srdečního rytmu nebo krevního tlaku.

Pacienti s fibrilací nebo fluttrem síní by měli být před zahájením léčby dobutaminem léčeni digitalisovými přípravky.

U pacientů s hypertenzí hrozí zvýšené riziko podstatného zvýšení krevního tlaku.

Může být pozorováno mírné snížení hladiny draslíku v séru. Proto se doporučuje její monitorování.

Během dobutaminového testu při zátěžové echokardiografii byla hlášena angina pectoris, tachykardie, bradykardie, arytmie, hypertenze a hypotenze. V ojedinělých případech se mohou objevit závažné kardiovaskulární nežádoucí účinky včetně transmurální ischemie, infarktu myokardu a srdeční zástavy.
Těhotenství

Poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem dříve, než začnete užívat jakýkoliv lék.

Teratogenní účinek dobutaminu nebyl ve studiích na zvířatech prokázán. Chybí však klinické zkušenosti s bezpečností podávání dobutaminu během těhotenství a kojení. V jednom případě byl dobutamin krátkodobě podáván v 18. týdnu těhotenství. Narozené dítě bylo zdravé. Dobutamin by měl být podán v těhotenství jen ve vitálních indikacích, kdy není méně riziková léčba dostupná.
Kojení

Poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem dříve, než začnete užívat jakýkoliv lék.

Je-li léčba dobutaminem při kojení nutná, pak je třeba po dobu léčby kojení přerušit.

Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů:

Přípravek neovlivňuje schopnost řízení motorových vozidel a obsluhu strojů.

Vzájemné působení s dalšími léčivými přípravky:

Prosím, informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte nebo jste užíval(a) v nedávné době, a to i o lécích, které jsou dostupné bez lékařského předpisu.

Současné nebo předcházející podání betablokátorů může snížit nebo zrušit pozitivně inotropní účinek dobutaminu. Následkem toho mohou převažující alfa účinky způsobit periferní vazokonstrikci vedoucí ke zvýšení krevního tlaku. Závažnost této interakce závisí na typu a délce blokády beta-receptoru.

Při současné blokádě alfa-receptorů mohou dominující betamimetické účinky vést k aditivní tachykardii a periferní vazodilataci.

Vazodilatátory, které účinkují hlavně na žíly (např. nitráty, nitroprussid sodný), mohou v kombinaci s dobutaminem způsobit vyšší vzestup minutového objemu a výraznější pokles periferního cévního odporu a plnícího tlaku komory, než při podání látek samostatně.

Současné podání ACE inhibitorů (např. kaptoprilu) a vysoké dávky dobutaminu může být příčinou vzestupu minutového objemu doprovázeného zvýšenou spotřebou kyslíku myokardem. V této souvislosti byly hlášeny stenokardie a arytmie.

Kombinace dobutaminu s dopaminem má za následek výraznější vzestup krevního tlaku (podle dávky dopaminu) plnící komorový tlak klesá nebo se nemění.

U diabetiků může podání dobutaminu zvýšit potřebnou dávku inzulinu. Proto je u těchto pacientů třeba sledovat glykémii na začátku podávání dobutaminu, při změně rychlosti infúze a při jejím ukončení a podle výsledků případně upravit dávky inzulinu.

Současné podávání inhibitorů MAO je kontraindikováno pro možnost život ohrožujících nežádoucích účinků jako je hypertenzní krize, kardiovaskulární selhání, arytmie a mozkové krvácení.
3. JAK SE DOBUTAMIN ADMEDA 250 UŽÍVÁ
Dobutamin je nutno dávkovat individuálně. Potřebná rychlost infúze závisí na odpovědi pacienta na léčbu a na výskytu nežádoucích účinků. Délka infúze záleží na okolnostech každého případu. Při kontinuálním podávání po dobu 72 a více hodin může vzniknout tolerance, která si vyžádá zvýšené dávkování. Před ukončením podávání dobutaminu se doporučuje snižovat dávku postupně.

Dávkování u dospělých: dle zkušeností většina pacientů odpovídá na dávky od 2,5 do 10 ug/kg t.hm./min. V jednotlivých případech byly podány dávky až 40 ug/kg t.hm./min.

Dávkování u dětí: byly použity dávky od 1 do 15 ug/kg t.hm./min. U dětí je minimální účinná dávka vyšší než u dospělých. Při vyšším dávkování se doporučuje zvýšená pozornost, protože maximálně tolerované dávky jsou u dětí nižší než u dospělých. Většina nežádoucích účinků, zvláště tachykardie, byla pozorována při dávkách  7,5 ug/kg t.hm./min. Potřebnou dávku u dětí je třeba pečlivě titrovat, protože u dětí je pravděpodobně užší terapeutické rozpětí.

Tabulky infúzních rychlostí pro různá dávkování a u různých počátečních koncentrací:

Dávkování pro infúzní pumpy: 1 ampule s 250 mg dobutaminu na 50 ml objemu roztoku *
	Rychlost v ml/hod * (ml/min) *
Rozmezí dávek	Hmotnost pacienta
	50 kg	70 kg	90 kg
nízké ml/h	1,5	2,1	2,7
2.5 µg/kg/min (ml/min)	(0,025)	(0,035)	(0,045)
střední ml/h	3,0	4,2	5,4
5 µg/kg/min (ml/min)	(0,05)	(0,07)	(0,09)
vysoké ml/h	6,0	8,4	10,8
10 µg/kg/min (ml/min)	(0,10)	(0,14)	(0,18)

* Je-li koncentrace dvojnásobná (tj. 2 x 250 mg dobutaminu na 50 ml roztoku), pak má být rychlost infúze poloviční!

Dávkování u přístroje pro kontinuální infúzi: 1 ampule s 250 mg dobutaminu na 500 ml objemu roztoku *
	Rychlost v ml/hod * (kapky/min) *
Rozmezí dávek	Hmotnost pacienta
	50 kg	70 kg	90 kg
nízké ml/h	15	21	27
2.5 µg/kg/min (kapky/min)	(5)	(7)	(9)
střední ml/h	30	42	54
5 µg/kg/min (kapky/min)	(10)	(14)	(18)
vysoké ml/h	60	84	108
10 µg/kg/min (kapky/min)	(20)	(28)	(36)

* Je-li koncentrace dvojnásobná (tj. 2 x 250 mg dobutaminu na 500 ml objemu roztoku nebo 250 mg dobutaminu na 250 ml objemu roztoku), pak má být rychlost infúze poloviční!

Příprava infúzního roztoku: Dobutamin Admeda se podává neředěný konstantní infúzní pumpou. Může být aplikován také po naředění 5% roztokem glukózy, fyziologickým roztokem nebo Ringer-laktátovým roztokem. Používá se pouze k intravenózní infúzi. Vzhledem ke  krátkému poločasu musí být dobutamin podáván kontinuální intravenózní infúzí. Po naředění se dobutamin aplikuje intravenózní jehlou nebo katétrem opatřeným kapací komorou nebo jiným dávkovacím zařízením. Vysoké koncentrace dobutaminu lze podávat pouze infúzní pumpou, aby bylo zajištěno přesné dávkování.

Trvání infúzní léčby závisí na klinických požadavcích, jež určuje lékař.

Předávkování

Příznaky intoxikace:

Předávkování dobutaminem bylo hlášeno ojediněle. Příznaky jsou obecně dány excesivní stimulací beta-receptorů. To se obvykle projevuje nauzeou, zvracením, anorexií, třesem, úzkostí, palpitacemi, bolestmi hlavy, stenokardií a nespecifickými bolestmi hrudníku. Pozitivně inotropní a chronotropní účinek může způsobit hypertenzi, ischemii myokardu, supraventrikulární a ventrikulární tachyarytmie až fibrilaci komor. Může se vyskytnout i hypotenze jako důsledek periferní vazodilatace.

Léčba intoxikace:

Dobutamin je rychle metabolizován a má krátkodobý účinek (poločas 2-3 minuty). První krok při léčbě předávkování je přerušení podávání dobutaminu. Je nutné pacienta sledovat a v případě potřeby ihned zahájit resuscitační opatření. Je třeba udržovat vitální funkce. Musí být zajištěno, aby krevní plyny a sérové elektrolyty byly vyrovnány. Těžké komorové arytmie mohou být léčeny podáním lidokainu nebo betablokátorů (např. propranololu). Při hypertenzi obvykle postačí nižší dávkování nebo přerušení infúze.

Stupeň absorpce v ústech či trávicím ústrojí po perorálním podání je nepředvídatelný. Je-li přípravek nechtěně požit ústy, je možno snížit absorpci podáním aktivního uhlí, což je obvykle účinnější, než podání emetika či gastrická laváž.

Zisk z forsírované diurézy, peritoneální dialýzy, hemodialýzy či hemoperfúze za užití aktivního uhlí nebyl při předávkování dobutaminem prokázán.

4. MOŽNÉ NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY
Podobně jako všechny léky, může mít i Dobutamin Admeda 250 nežádoucí účinky.

Mnoho nežádoucích účinků závisí na dávce. Při dávkách nižších než 7,5 ug/kg/min. jsou nežádoucí reakce vzácné. Dobutamin může způsobit výrazné zrychlení srdeční frekvence nebo vzestup krevního tlaku, zvláště systolického. I při terapeutických dávkách může být pozorováno zrychlení srdeční frekvence (u většiny pacientů o 5 - 15 tepů/min. a u 10% pacientů o 30 a více tepů/min.).

Obdobně byl při terapeutických dávkách pozorován vzestup systolického krevního tlaku (o 10 - 20 mm Hg u většiny pacientů a o 50 a více mm Hg u 7,5% pacientů). Větší vzestup lze očekávat u hypertoniků. Občas byl hlášen náhlý pokles krevního tlaku, který se rychle vrátil k výchozí hodnotě po redukci dávky či po přerušení infúze. V některých případech je třeba léčebného zásahu.

Dobutamin může vyvolat nebo zvýraznit preexistující komorové arytmie. U 5% pacientů byl při infúzi dobutaminu v závislosti na dávce pozorován vzestup komorových extrasystol. Vzácně se vyskytují komorové tachykardie či fibrilace komor. Vzácně byla hlášena bradykardie.

Protože dobutamin zkracuje dobu vedení AV, může se u pacientů se síňovou fibrilací nebo flutterem zvýšit počet komorových kontrakcí. Proto je třeba pacientům s fibrilací síní s rychlým převodem na komory před infúzí dobutaminu podat digoxin.

Příležitostně byla pozorována mírná vazokonstrikce, zvláště u pacientů dříve léčených betablokátory.

U 1-3%, zvláště starších pacientů a pacientů s těžkou ischemickou chorobou srdeční, zejména pokud nebyla doprovázena výrazným srdečním selháním, byly pozorovány příznaky anginy pectoris. V ojedinělých případech se mohou objevit závažné kardiovaskulární nežádoucí účinky včetně srdeční ischemie, srdečního infarktu a srdeční zástavy.

Asi u 1-3% pacientů se objevily bolesti hlavy, nauzea, palpitace, bolesti na hrudi, dušnost, častější nucení močit, zvracení. Příležitostně se mohou vyskytnout příznaky srdeční ischemie.

Dobutamin může tlumit funkci destiček in vivo a in vitro. Inhibice je přechodná a je klinicky významná jen při kontinuální infúzi po více dní. V jednotlivých případech byly pozorovány petechie.

Zřídka se vyskytnou reakce z přecitlivělosti, jako kožní rash, horečka, eozinofilie a brochospazmus.

Příležitostně byly hlášeny flebitidy v místě infúzního podání. Při nechtěné paravenózní infiltraci se mohou objevit lokální zánětlivé změny, ojediněle byly hlášeny projevy kožních nekróz.

Dobutamin může, podobně jako ostatní katecholaminy, snížit hladiny sérového draslíku, ale jen vzácně vzniká hypokalémie.

U dětí může být vzestup srdeční frekvence nebo krevního tlaku vyšší a pokles plicního kapilárního tlaku nižší než u dospělých. Vzestup plicního kapilárního tlaku byl také pozorován, zvláště u dětí mladších než 1 rok.

Jestliže zaznamenáte jakýkoliv nežádoucí účinek, který není uveden v této příbalové informaci, oznamte to prosím svému lékaři nebo lékárníkovi.

5. UCHOVÁVÁNÍ PŘÍPRAVKU DOBUTAMIN ADMEDA 250
Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí.

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

Dobutamin Admeda neobsahuje konzervační látky, proto je ampule určena pouze pro jednorázové použití.

Dobutamin Admeda musí být připravován k použití vždy za optimálních hygienických (aseptických) podmínek.

Chemická a fyzikální stabilita v roztocích ( 5 % glukóza, 0,9% NaCl, Ringer-laktát) prokázána na dobu 14 dní při teplotě 2-8 °C a na dobu 24 hodin při teplotě do 25 °C. Z mikrobiologického hlediska má být přípravek použit okamžitě. Není-li použit okamžitě, doba a podmínky uchovávání přípravku po naředění před použitím jsou v odpovědnosti uživatele a normálně by doba neměla být delší než 24 hodin při teplotě 2 až 8°C, pokud ředění neproběhlo za kontrolovaných a validovaných aseptických podmínek.
Nepoužívejte po uplynutí doby použitelnosti vyznačené na obalu.

Balení: 1 ampule po 50 ml
Datum revize textu:

3.11.2008

/