Masarykova univerzita

8REFRAKČNÍ CHIRURGIE U DĚTÍ

8.1Indikace a možné komplikace

Refrakční chirurgie u dětí se v současnosti využívá jen za speciálních okolností. Indikací jsou děti, které trpí akomodativní ezotropií, vysokou bilaterální ametropií a anizometropií s nebo bez amblyopie. U těchto dětí předcházela neúspěšná konvenční terapie amblyopie, intolerance brýlové korekce a kontaktních čoček. [65, 66, 67]

U léčby akomodativní ezotropie mohou nastat následující omezení. Jelikož se hypermetropie s věkem snižuje, měl by být zákrok proveden v období dospívání, aby byl úspěch co největší. Excimerová refrakční chirurgie není vhodná pro hypermetropie větší jak 5 D. Při léčbě vysoké hyperopie je větší riziko vzniku haze než u myopie, což pak může vést ke snížení nejlepší korigované zrakové ostrosti. Odstranění refrakční vady může způsobit změnu ezotropie na mikrotropii. Rodičům se pak může zdát, že šilhání vymizelo a mohli by přestat se sledováním. Tím pádem by se u dítěte mohla rozvinout sekundární amblyopie a ztráta stereopse.

Excimerová refrakční chirurgie byla vyžita i u dětí s vysokou bilatelární ametropií, které měly vývojové zpoždění, mozkovou obrnu či mentální retardaci a nebylo u nich možné použít brýlovou korekci. V některých studiích autoři zmiňují, že refrakční zákrok zlepšil kvalitu života u těchto pacientů.

Většina studií zabývající se refrakční chirurgií u dětí se zaměřuje na léčbu anizometropie. Výzkumy prokázaly dobrou reakci na léčbu, mírné nebo výborné zlepšení zrakové ostrosti a minimální nebo žádný vznik komplikací. Úspěšnost však klesá se zvyšující se anizometropií (6,0 D a víc). [65]

Metody, které se využívají pro refrakční chirurgii u dětí, jsou PRK, LASEK, LASIK, extrakce čiré čočky a implantace fakické nitrooční čočky. Kvůli obtížné spolupráci s dětským pacientem se zákroky provádí v celkové anestezii.

Evelyn A. Paysse a spol. [66] uvádí, že děti s hypermetropickou izoametropií nebo anizometropií o velikosti 3,0 - 6,0 D nebo myopickou izoametropií nebo anizometropií o rozsahu 3,0 - 11,0 D by měly být léčeny pomocí PRK a LASEKu. U dětí, jejichž refrakční vada přesahuje zmíněné rozmezí a u kterých je hloubka přední komory velká 3,2 mm a víc, se mohou využít fakické nitrooční čočky. Zbývající část dětských pacientů může podstoupit extrakci čiré čočky.

Minimální věková hranice, od které by se refrakční chirurgie u dětí mohla využívat, zatím nebyla stanovena. V USA většina chirurgů čeká až do dvou let věku dítěte, protože v této době probíhají v oku největší změny. Avšak Dr. William F. Astle provedl refrakční operaci již u deseti měsíčního dítěte. [68]

Po operaci je u dětí potřeba zajistit, aby nemanipulovali s operovaným okem. Jinak by po LASIKu mohlo dojít k dislokaci lamel a po PRK by narušení epitelu mohlo zapříčinit prodloužené hojení a následně zvýšit riziko vzniku haze. U dětských očí je také větší náchylnost k rozvinutí pooperačního zánětu. Oči u dětí stále rostou a kvůli tomu by mohla nastat změna v myopii. Proto není vyloučené, že nebude potřebná reoperace refrakční vady. [67]

Obr. : Mladý kluk s myopickou anitometropickou amblyopijí podstupující LASEK pod celkovou anestezií [68]