Bojové Chemické látky

Bojové Chemické látky

Bojové chemické látky jsou takové chemické sloučeniny, kterými se ničí živá síla a které mohou za určitých podmínek vyřadit z činnosti značný počat lidí na frontě i v zázemí.

Otravné látky (OL) jsou pevné, kapalné a plynné. Do organismu pronikají pokožkou, ranami, spojivkou oční, dýchacími cestami, zažívacím systémem, močovými cestami i jinak.
Dostanou-li se do organismu, pronikají do různých orgánů a tkání a způsobují v nich patologické změny.
Intenzita rozvoje toxického procesu závisí na mnohých podmínkách zevního prostředí i na samostatném organismu.
Z organismu se OL vylučují různými cestami: pokožkou, dýchacími cestami, ledvinami, zažívacím systémem apod.

Použití bojových chemických látek

Nejjednodušší je rozstřikování OL speciálními přístroji z výšky nebo přístroji na zemi. Je jich možno použít v leteckých pumách, minách, nábojích s různými OL a rovněž v dýmovnicích.

Klasifikace bojových chemických látek

Podle této klasifikace dělíme otravné látky do těchto skupin:
1. obecně jedovaté : kyanovodík, kysličník uhelnatý, arsenovodík, tabun
2. zpuchýřující : yperit, lewisit, trichlortriethylamin
3. dusivé : fosgen, difosgen, chlorpikrin, chlor, fosgenoxim
4. dráždivé : a) slzné : chloracetofenon, brombenzylkyanid, chloraceton
b) dráždící horní cesty dýchací : difenylarsinchlorid ( Clark I.), difenylarsinkyanid (Clark II.), fenarsazinhydrochlorid
Mimo popis jmenovaných OL je také popsána klinika, patologie a terapie otrav některými technickými tekutinami (methylalkohol, antfreezy, tetraethylolovo) a také zasažení fosforem, vyskytujícím se v míru i ve válce.

Obecně jedovaté otravné látky

Charakteristické u těchto OL je, že toxické účinky mohou vyvolat jen po proniknutí do organismu.
Zasahují životně důležité orgány a soustavy. (krev, srdečně-cévní soustavu, nervový systém ). Tím se narušují oxidační procesy v tkáních (kyanovodík ), znemožňuje se přenos kyslíku krví (kysličník uhelnatý), rozvíjí se výrazné poruchy nervového systému, charakterizované křečovitě-paralytickým syndromem (tabun).
Kyanovodík (HCN) je čirá kapalina, charakteristického hořkomandlového zápachu. Rychle se mísí s vodou. Když pronikne do organismu dobře se vstřebává a rychle proniká do krve a narušuje oxidační procesy. Díky tomu nastává smrt v několika minutách kvůli zástavě dýchání a srdeční činnosti. První pomoc spočívá ve vzdálení se od zamořené oblasti, podávání kyslíku a amylnitritu, který váže volnou OL v krvi.
Kysličník uhelnatý (CO) je plyn bez barvy, zápachu a chuti. Hoří modrým plamenem. Jako BCHL se neuplatnil. Za války jsou však otravy možné při palně v uzavřených nebo polouzavřených prostorách. K otravě může dojít jen po vdechnutí, následně se CO slučuje s hemoglobinem za vzniku karboxihemoglobinu. První pomoc spočívá ve vzdálení ze zamořeného prostředí.
Tabun je fosfoorganická sloučenina. Je velice toxická. Dochází k poruchám centrálního nervového systému. Účinným lékem proti tabunu je atropin.

Zpuchýřující otravné látky

Skupinu zpuchýřujících látek tvoří sírový yperit, dusíkový yperit a lewisit.
Yperit- dichlordiethylsulfid kapalina černé barvy páchnoucí po česneku, křenové hořčici nebo cibuli. Špatně se rozpouští ve vodě, naopak dobře se rozpouští v organických rozpouštědlech. Po 5 až 8 hodinách po zasažení se dostavuje celková slabost, bolení hlavy, poškození očí, dýchacích cest a pokožky. Při malé koncentraci se člověk uzdraví během 3 týdnů. Při vyšších koncentracích může nastat i smrt. První pomoc spočívá v odsunu ze zasaženého prostoru, nasazení masky a alespoň částečné omytí yperitu na zasažené pokožce.
Trichlortriethylamin - dusíkový yperit N(CH2 CH2 CI)3 olejovitá skoro průzračná kapalina, žlutého zbarvení, skoro bez zápachu. Rozpouští se dobře v alkoholu, acetonu a benzolu, špatně ve vodě. Může působit jako kapalina i páry. Pro jeho účinek - stejně jako pro účinek yperitu - je příznačné, že projevy zasažení nevznikají po styku s OL, ale až po uplynutí doby latence.
Lewisit Chlorvinyldichlorarasin (CICH = CHAsCI2) je průhledná kapalina žlutavě zbarvená, páchnoucí po pelargoniích. Málo se rozpouští ve vodě; v alkoholu, benzinu, benzolu a v jiných organických rozpustidlech mnohem lépe. Lehce se rozpouští v tucích a lipoidech. Rychle se vstřebává z kůže do krve a vyvolává celkovou intoxikaci, která za určitých podmínek vyvolává rychlou smrt. Po zasažení se zvětšují mozkové cévy, výrazné překrvení i krevní výrony. První pomoc je stejná jako při zasažení yperitem. Zasaženou pokožku je nutné ošetřit roztokem z protichemického balíčku či jinými odkysličovadly.

Dusivé otravné látky

Do této skupiny jsou zařazeny látky fosgen, difosgen, chlor, chlorpikrin, kysličník dusičitý. Vyznačují se schopností vyvolávat v dýchacích cestách patologické změny vedoucí k toxickému edému plic.
Fosgen karbonylchlorid (COCI2) je bezbarvá, prchavá kapalina, páchnoucí po zatuchlém senu. Při vyšších teplotách se fosgen mění páry, které jsou 3,5krát těžší než vzduch. Dobře se rozpouští v některých organických rozpustidlech s louhy ztrácí toxicitu.
Difosgen (COOCCI3CI) bezbarvá kapalina, stálejší než fosgen a 7krát těžší něž vzduch. Také se dobře rozpouští v některých organických rozpustidlech a stejně jako fosgen s louhy ztrácí toxicitu.
Po 15-20 min. intoxikací fosgenem či difosgenem nastává těžká intoxikace se smrtelným průběhem. Po intoxikaci dochází k edému plic a následné smrti. První pomoc spočívá hlavně ve třech bodech 1) nasadit zasaženému ochrannou masku; 2) vynést ho ze zamořeného prostoru; 3) zajistit úplný klid; kloktání jedlé sody, podávání kyslíku.
Chlor a chlorpikrin klinický obraz zasažení těmito látkami hodně připomíná zasažení fosgenem. Liší se větší dráždivostí. Typické jsou též zánětlivé nekrotické změny trachey a bronků. Vzniká chemické poleptání plic. První pomoc je stejná jako u zasažení fosgenem a difosgenem.
Fosgenoxim (CI2=C=N-OH) je krystalická sloučenina, dosti nepříjemného dráždivého zápachu. Dobře se rozpouští ve vodě. Do organismu proniká pokožkou a sliznicemi a vyvolává patologické změny některých orgánů. Na pokožce vyvolává erytem (buly). Při vdechnutí vzniká zánět dolních i horních dýchacích cest. První pomocí je ochranná maska a další prostředky protichemické ochrany.

Dráždivé otravné látky

Působí hlavně na sensitinví nervová zakončení sliznic horních cest dýchacích a očí. V organismu mohou vyvolat celkovou intoxikaci.
Užívají se hlavně jako dýmy nebo mlha, která vyřadí velké množství živé síly bez větší orgánové změny. Dělí se na dvě skupiny: látky dráždící citlivá nervová zakončení oka - látky slzné (lakrimatory) a na látky dráždící citlivá nervová zakončení sliznic horních cest dýchacích - dráždivé arsiny (sternity).

Látky slzné

K nim patří chlorance tefenon, brombenzylkyanid, bromaceton, chloraceton, chlorbenzyl, brombenzyl. Jsou to látky pevná nebo kapaliny. Všechny se dobře rozpouštějí v organických rozpustidlech a špatně ve vodě.
Brombenzylkyanid (C6H5CHBrCN) je bezbarvá krystalická látka s hořkomandlovou vůní. Je to stálá sloučenina se schopností si uchovávat své dráždivé účinky po několik dní.
Chloracetefenon (C6H5COCH2CI) je krystalická látka vonící po fialkách. Dobře rozpouští v organických rozpustidlech a špatně ve vodě.
Slzné látky nemají dlouhou dobu latence. Vniknou-li do očí ihned podráždí nervová zakončení spojivky oční i rohovky, což vyvolá prudké bolestivé symptomy. Při první pomoci je nutné, aby se zasažené osoby z prostoru rychle odsunuly. A následném výplachu oka borovou či čistou vodou.
Dráždivé otravné látky (sternity)
OL obsahující ve své molekule trojmocný arsen. Z aromatické řady (difenylarisinchlorid, difenylarsinkyanid, fenarsazinhydrochlorid) a řady mastné (ethyldichlorarsin, methyldichlorarsin).
Difenylarisinchlorid (C6H5)2AsCl jsou bílé krystalky. Dobře rozpouští v organických rozpustidlech, ale špatně ve vodě.
Difenylarsinkyanid (C6H5)2AsCN je krystalická sloučenina s hořkomandlovou vůní. Účinkem prudkých oxidačních prostředků se značně snižuje jeho toxicita.
Fenarsazinhydrochlorid NH(C6H4)2AsCl (též Adamsid) je žlutá krystalická látka. Špatně se rozpouští v organických rozpustidlech i ve vodě. Účinkem na organismus připomíná difenylarisinchlorid, ale má výraznější dráždivé vlastnosti. Při zasažení těmito látkami dostaví se kašel, úporné kýchání a bolest za hrudní kostí. První pomoc spočívá v rychlém vyvedení ze zamořeného prostoru. Vypláchnutí dutiny ústní a podává se protiarsinová směs.

Technické tekutiny

Používají se ve válce i v míru. Jsou to methylalkohol, ethylenglykol, tetraethylolovo.
Methylalkohol CH3OH průzračná bezbarvá kapalina, která se lehce vypařuje a má typický alkoholový zápach. Je zápalný a hoří. Používá se jako rozpustidlo. 100ml je smrtelná dávka pro člověka. Otrava se projevuje jako alkoholické opojení a dále bolest hlavy, bolest břicha, slepost. První pomoc spočívá v dodržování pravidel metylalkoholové ochrany. Provádí se výplach žaludku a venepunkce.

Antifreezy

Ethylenglykol (CH2OH- CH2OH) je bezbarvá kapalina bez zápachu a má nasládlou chuť. Dobře se rozpouští ve vodě, glycerinu a alkoholu; v éteru, benzolu a tucích se rozpouští špatně. Lehce oxiduje. Otravu způsobí jen, když je vypit. Způsobuje poškození CNS, ledvin i jiných orgánů. První pomoc spočívá v rychlém výplachu žaludku, podávání emetik, venepunkce a podání glukosy nebo krevních koncentrátů.
Tetraethylolovo Pb(C2H5)4 je organická sloučenina olova. Je olejovitá bezbarvá kapalina nevýrazného zápachu a nasládlé chuti.
Má antidetonační účinky (ethylfluid). Do organismu vniká neporušenou pokožkou, dýchacími cestami a zažívacím systémem. Způsobuje těžkou intoxikaci končící často i smrtí. Poškozuje především CNS. První pomoc spočívá v důkladné organizaci. Při zasažení pokožky je nutné místo omýt petrolejem a přiložit obklad s lihovým roztokem mýdla. Při požití je nutný výplach žaludku.

Zasažení fosforem

Bílý fosfor je látka voskového vzhledu, žlutavě zbarvená. Lehce se rozpouští v sirouhlíku, hůře v tucích, lipoidech a benzolu a skoro vůbec ne ve vodě. Prudce reaguje se vzdušným kyslíkem. Jeho hlavním účinkem jsou spáleniny a celková intoxikace. Úmrtí může nastat i pro poškození jater, ledvin i jiných orgánů. První pomoc spočívá v zamezení přístupu vzdušného kyslíku k hořícímu fosforu. Potom místo ošetřit 5% roztokem modré skalice. Celkovou otravu fosforem léčíme symptomatickými léky.